Přečti mi něco, kámo. Prosím.

Jako každý rok i letos vyrazili žáci druhého stupně naší školy za svými mladšími kamarády, aby jim přečetli pěknou pohádku nebo zajímavý příběh. Akce žákovské rady se zdařila v každém ohledu. Velké děti si vyzkoušely, jaké to je sedět před třídou více či méně poslušných dětí. Paní učitelky vděčně na chvíli zavřely pusu a malí posluchači měli radost z toho, že jim pro změnu čte někdo jiný. A protože na naší škole na prvním stupni žádného pana učitele nemáme, nepřekvapí nás, že největší úspěch měly právě mužské hlasy. Všichni se shodli, že by bylo prima si čtení mladším žákům co nejdříve zopakovat.