top of page
Maják č. 4

 

Ahoj milí čtenáři MAJÁKU!

Rozhovory s prvňáčky
 

Koho a co mají nejraději

prvňáčci na naší škole.

Oblíbené sporty dětí
 

Co v zimě děti rádi dělají?

Kazushi
 

Povídka na pokračování ...

Ruština

jako druhý jazyk

Zeptali jsme se starších kamarádů,

kteří si jako druhý jazyk

vybrali ruštinu.

Luštíme zvířata
 

Hra - najdi ve větě zvíře.

Cestování
 

Z naší školy tam a zpět

procestujem celý svět.

Deník parlamenťačky
 

Povídka na pokračování ...

Příběhy z karet
 

Podle karet tvoříme příběh ...

A co po škole?
 

Jedna etapa života končí ...

Luštíme zvířata
 

Řešení hry.

rozhovory_prvnacci

Rozhovory s prvňáčky

Co máš nejradši ve třídě? Koho máš nejraději ze třídy?

Máš rád(a) svoji paní učitelku? Těšíš se do druhé třídy?

Gábi: Nejvíce se mi líbí ozdobena třída. Moje nejlepší kamarádka je Lenka. Paní učitelku mám ráda.

           A do druhé třidy se moc těším.

Ema: Ve třídě se mi nejvíce líbí ozdobené věci. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Gábi.

           Paní učitelku mám moc ráda. Do druhé třídy se těším.

Kuba: Nejvíce se mi líbí družina a hračky. Můj nejlepší kámoš je Eda.

            Paní učitelku mám rád. Do druhé třídy se moc těším.

Anička: Mám nejradši své kamarády. Moje nejlepší kamarádka je Lenka.

               Paní učitelka je moc hodná, a proto ji mám moc ráda. Do druhé třídy se těším.

Emili: Mám ráda tělocvik. Moje nejlepší kamarádka je Zuzka.

            Paní učitelku mám ráda. Do druhé třídy se vůbec netěším.

Adélka: Mám ve třídě všechno ráda. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Laura.

                Paní učitelku mám ráda. Do druhé třídy se těším.

Laura: Mám nejradši svoje kamarády. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Hanička.

             Paní učitelku mám moc ráda. Do druhé třídy se moc těším.   

Jsem ráda že se prvňáčkům stále ve škole líbí a doufám, že budou mít na pololetí samé jedničky. Zase se jich někdy přijdu na něco zeptat.

Stránku připravila Tereza.

sporty_deti

Oblíbené sporty dětí

Tento článek jsem napsala, protože mě zajímalo, co v zimě nejraději dělají ostatní děti. 😊

Já se třeba nejraději bobuji na kopci před domem, potom se nejraději kouluji se svou sestřenicí

a mým třetím nejoblíbenějším sportem v zimě je bruslení na ledě u Kauflandu. 😊

Letos ale moc sněhu nenapadalo, tak nevím, jestli budou mít děti radost, když nebudou moc dělat svoje nejoblíbenější sporty v zimě.

Třída 2.B

Laura: Moje tři nejoblíbenější činnosti v zimě jsou stavění sněhuláka, iglú a jezdím na saních z kopce. 😊

Iglú stavím za domem stejně jako sněhuláka. Iglú stavím tak, že udělám kopec sněhu a do toho kopce udělám velkou díru.

Na saních jezdím na velký kopec. Na kopci se moc nevídám s kamarády.

Třída 2.B

Hana: V zimě mám ráda koulovačku, stavění sněhuláka a skákání do hromady sněhu. 😊

Já se kouluji se svojí sestrou. Sněhuláka stavím nejraději za domem a na hlavu mu místo hrnce dávám klobouk.

Do sněhu skáču tak, že za domem udělám obrovskou hromadu ze sněhu a pak do toho skáču.

Třída 3.C

Sofie: V zimě dělám nejraději sněhuláka, iglú a bobuji na svých oblíbených bobech. 😊

Sněhuláka stavím s mojí kamarádkou Nikolou za domem, stejně jako iglú. Bobuji nejraději na kopečku blízko mého domu.

Třída 4.B

Timea: Nejraději se v zimě kouluji, dělám anděla a bobuji.

Kouluji se nejraději s mojí kamarádkou Martinou za domem a anděla dělám taky za domem. 😊

Nejčastěji chodím bobovat na kopeček za dům.

Třída 3.D

Amálie: Moje nejoblíbenější sporty v zimě jsou stavění sněhuláka, koulovačka a bruslení na ledě. 😊

Sněhuláka stavím za domem. Kouluji se za domem s Kristin. Bruslím na ledě ve stadionu u Kauflandu.

Třída 2.C

Alenka: Moje tři nejoblíbenější sporty v zimě jsou stavění sněhuláka, koulovačka a lyžování. 😊

Sněhuláka stavím na zahradě. Kouluji se se svým bratrem a lyžovat chodím na hory, myslím si, že někam do Beskyd.

Třída 3.C

Nikola: V zimě nejraději bobuji, lyžuji a bruslím. 😊 Bobovat chodím na kopec u domu.

Lyžovat chodím na hory, myslím si, že do Beskyd někam. Chodím bruslit na stadion u Kauflandu.

Přeji ostatním dětem, aby letos napadl sníh a aby mohly provádět svoje nejoblíbenější sporty i s rodiči. 😊

Stránku připravila Marie Mikulková z 5.B

kazushi

 

Kazushi

Pokračování ...

,,Rengoku..." zašeptala jsem, na což Rengoku zareagoval kývnutím hlavy. V tu chvíli jsem slyšela, jak listy ze stromu za Rengokem zašustili, jako by z nich někdo vyskočil. Bez váhání jsem popadla Rengoka a zatáhla ho za sebe, jen abych viděla jak na místo, kde Rengoku stál přistáli další čtyři démoni. Hned na mě dva vystartovali a začali útočit. Snažila jsem se vyhnout jejich útokům, ale bylo to opravdu těžké. Z ničeho nic jsem cítila, jak mne jeden z těch démonů kopl do břicha, a bylo to tak silné, že jsem odletěla několik metrů dozadu a narazila zády do stromu. ,,KAZUSHI!! " Slyšela jsem, jak Rengoku volá. Snažila jsem se popadnout dech, ale silná bolest mi bránila vnímat cokoli okolo mne. Cítila jsem, jak mi z koutku úst teče krev, takže jsem si to opatrně utřela a snažila se pomalu vstát.

Pokaždé, když jsem vstala, dali mi několik úderů do břicha, a já znovu odletěla několik metrů dozadu. To mě už naštvalo. Tentokrát jsem ignorovala bolest, která projížděla mým celým tělem, a vyskočila jsem zpět na nohy, což démony velice překvapilo. Okamžitě jsem na jednoho démona skočila a začala na něho útočit. Zrovna jako na zavolanou přiběhl Rengoku a usekl hlavu démonovi vedle mě, který se zrovna chystal zaútočit.

Těla se po chvíli začala měnit v prach, ale než to stihly stačila jsem se podívala na jejich oči.  „Samozřejmě, všichni jsou to nižší démoni. " Řekla jsem a povzdychla si, moje oči se na chvíli zastavili na mém krvavém oblečení. „Neublížili ti že ne? " Zeptala jsem se Rengoka ustaraně. „Neboj, nic mi není! Ale jsi ty v pořádku? Je vidět, že ti opravdu ublížili," povzdychl si a pohladil mě po hlavě a já se jemně zčervenala. ,No nic, asi bychom měli jít, ale pokud nemůžeš tak tě klidně ponesu na zádech,"  řekl Rengoku vesele, jeho úsměv se zvětšil a já jsem cítila jak mi ještě více zčervenal obličej. Teď byl určitě červený jako rajče. ,, N-ne! Z-zvládnu chodit s-sama! " Zakoktala jsem se a začala mávat svýma rukama, aby neviděl, jak se červenám. Rengoku se začal smát, a poté, co se uklidnil, mi znovu pohladil hlavu. ,,Dobře, tak jdeme!" Vzal mou ruku a začal mě znovu táhnout tou dlouhou hliněnou cestou.

,,A hele! Říkal jsem, že nejsme daleko!" vykřikl Rengoku a zatáhl mně k velkému domu, který popravdě vypadal opuštěně, takže bych rozhodně nečekala že tady někdo bydlí. Přešel ke dveřím a hlasitě zaklepal, div je nerozbil. Během pár sekund se dveře otevřely, a z nich vyšel mladý muž. Vypadal velmi iritovaně, když nás uviděl. ,,Rengoku? A kdo je toto?!" zeptal se a jeho oči mne opatrně pozorovaly. ,,Chtěl bych se zeptat jestli by Madam Tamayo měla čas a mohla by vyzkoušet, jestli Kazushi opravdu- " Než to ale Rengoku mohl doříct, muž nám zabouchl dveře před nosem.

 ,,Nezdvořák... " zašeptala jsem. Rengoku se jen zasmál. ,,Neboj, sice je nevlídný, ale brzo zjistíš že není tak špatný. " V tu chvíli se dveře znovu otevřely. Stejný muž vyšel ze dveří, ale tentokrát se seriózním obličejem. ,, Ty... Ty jsi Kazushi..?"  Řekl potichu a ukázal na mě prstem, jako by viděl ducha. ,,Ano, já jsem Kazushi..." Odpověděla jsem nejistě, a sotva jsem to dořekla, skočil po mně.,, „HEJ- CO DĚLÁŠ?! " Vykřikla jsem když jsem dopadla na zem.,“ „Nedělej, že nevíš kdo jsi... " Zavrčel a chytil moje ruce, abych jimi nemohla hýbat. ,, Ty... Ty jsi Kazushi Kibutsuji, dcera Muzana Kibutsuji... "

Stránku připravily Eva a Stela.

                                                                                                                                                                                                                           

Zeptali jsme se starších kamarádů, kteří si jako druhý cizí jazyk vybrali ruštinu.

Jak se vám jde tento jazyk?

Na konci loňského 2. pololetí jsme měli na výběr ze dvou jazyků, a to německého a ruského. Již od mala miluji umění,

tudíž jsem si nejen kvůli azbuky vybrala ruštinu. Dalším důvodem, proč zrovna ruský jazyk je například využitelnost.

Na dovolené v Turecku minulý rok jsme používali především ruštinu, kterou jsme se domluvili téměř všude.

Ruský jazyk se mi líbí více než německý. Naše vyučující je ve svém oboru laicky řečeno "profík".

Naučí nás vše potřebné a hodinu vždy vede zábavnou formou. Vždy vše perfektně zopakuje a potřebné doučí.

Troufám si říci, že jsme na naši paní učitelku hrdí a pyšní, jsme za ní rádi.

(Dorotka)

 

Já jsem jako malá pozorovala, jak se rusky učí bratr, a byla jsem z toho nadšená. Také jsem se vydala stejnou cestou

a vybrala jsem si ruský jazyk a vůbec toho nelituji. Nejvíce mě baví azbuka a taky přístup paní učitelky.

Její metoda učení je skvělá, vše dokonale vysvětlí a testy s ní psát je zábava - nejsou ani moc těžké, ale ani moc lehké.

Nové učivo s námi opakuje a formu hodiny dělá i pomocí her.

(Nikol)

 

Za mě je ruština jazyk potřebný a naučný. I rodiče mně radili, abych šel na ruštinu, a jsem rád, že jsem poslechl.

Máme prima paní učitelku, která dokáže dobře vysvětlit učivo. Sice máme dost domácích úkolu a píšeme test skoro každou hodinu,

ale to nevadí hold - někdo to umět musí😊. Dovolím si říct, že mi to jde.

(Tomáš)

 

Ruštinu mám rád. Na začátku školního roku jsem se nejvíce bál azbuky, ale pak jsem zjistil, že je celkem lehká a baví mě.

Baví mě psaní i čtení a v ruštině mi dokonce nevadí domácí úkoly Mám rád naši paní učitelku, protože to umí dobře vysvětlit.

Jsem hodně rád, že jsem si vybral ruštinu.

(Ondřej)

Když jsem se měla rozhodnout mezi ruštinou a němčinou, neváhala jsem a šla jsem na ruštinu.

Němčina mi vždycky přišla těžší, ale je to jen asi úhlem pohledu.

Taky jsem si říkala, že by mi kdyžtak pomohli mamka s taťkou, jelikož měli ruštinu oba.

Ještě nevím, jak mi to půjde za pár let, ale teď v tom nejsem nejhorší. Jsem ráda, že jsem si vybrala ruský jazyk, protože mě i baví.

(Tereza)

rustina

Ruština jako druhý jazyk

lustime_zvirata

 

Luštíme zvířata

 

Cestování

Poznali jste stát v minulém čísle? Byla to Čína. A dnes jsem tady já, stát ve spojených státech amerických.

Najdete zde údolí smrti, je to nejsušší, nejteplejší a nejníže položené místo v USA. Nejvyšší bod se jmenuje Mount Whitney.

Rád se třesu. Zemětřesení se opakuje téměř každé tři minuty. Mým státním znakem je zlatý mák.

Zlatá horečka, ta mě poznamenala. Proto se mi říká Golden State. Mnoho lidí si mě představuje jako teplou a slunečnou zemi,

ale ve skutečnosti tady i sněží. Máte rádi meloun? Pak přijďte, když sněží. U mě je sníh růžově zbarvený a má vůni a chuť jako

meloun. V roce 1995 byli mí obyvatelé svědky i zeleného sněhu.

Jsem domovem nejstarších a nejvyšších stromů, které se nachází v parku Redwood. Můžete zde vidět solná pole,

vyhaslé sopečné krátery, nekonečné písečné duny, nebo i Fata morgánu. V tomto parku žije plno nebezpečných živočichů,

jako jsou například hadi a pavouci, nebo kojoti.

Levi Strauss, 44letý německý přistěhovalec, vynalezl první modré džíny 20. května 1873.

A koláčky štěstí nebyly vynalezeny v Asii, ale právě zde.

Disneyland je dnes nejnavštěvovanější turistickou atrakcí.

Uvnitř anaheimských populárních tematických parků uvidíte tančit všechny milované postavičky z kreslených pohádek

a za teplých letních nocí budete nad zámkem Šípkové Růženky obdivovat velkolepé ohňostroje.

Tak už víte, jak se jmenuju?

Stránku pro vás připravily Ester a Naty.

cestovani

S mojí kamarádkou Annou jsme si pro vás připravily hru😊:

Najdi ve větě zvíře:

Například: Milan šeptá Kamile do ouška.

                                  pták

 

Teď si to můžete vyzkoušet sami:

  1. Odpoledne kostel hlasitě zvonil.

  2. V hlavním sále voněly květiny.

  3. Na louce rostla pampeliška.

  4. Noviny nám přinesl rychlý posel.

  5. To je zajímavá myšlenka.

  6. Slep i celý druhý obraz.

  7. Máš pestrou mikinu.

  8. To je zázrak, dostala jsem jedničku.

  9. Když jsem byl venku řekla teta: oběd je hotový!

  10. Pavel bloudí sem a tam.

  11. Z vody vyběhla úplně mokrá Vanda.

  12. Děti zavřete lednici.

  13. Skoč Karlovy pro pití.

  14. Vidím daleko za řeku.

  15. Nesu papír do sběru.

Doufám, že jste si hru užili ♥.

Příspěvek připravily Aňa a Natka

                                                                                                                                                                                                                              

„Takže máte nějaké návrhy na akce?“ zeptala se paní učitelka.

„Barevný den – den slušného oblečení – den bez aktovek…“ návrhy létaly ze všech stran.

Paní učitelka je všechny zapisovala na tabuli, sotva stíhala psát. Nakonec jsme se domluvili na barevný den.

Domlouvali jsme pravidla, dokud nebyl čas končit. „Dnes jsme se domlouvali na pravidlech,

a to budeme dělat i příště takže ve třídě zatím nic neříkejte.“ řekla a rozloučila se.

Uběhl týden a zazvonil budík zase 6:00, další parlament. Dorazila jsem v 7:05, tentokrát jsem šla pěšky.

Přišla paní učitelka a poslala nás do šaten. Pak jsme šli do učebny a domlouvali se na pravidlech, všichni se překřikovali,

dokud je paní učitelka neuspořádala. Psali jsme na tabuli mazali tabuli dohadovali jsme, prostě zvěřinec.

Takže každá třída si vylosuje barvu a v té barvě oblečení přijdou do školy budou se počítat body za každý kus oblečení nepočítá se spodní prádlo. Takže parlament 3.A – červená, 3.B – modrá, 3.C – fialová, 4.A – černá, 4.B – oranžová, 4.C – bílá, 5.A – žlutá, 5.B – zelená, 5.C – růžová. Nakonec jsme se domluvili a akce byla připravena. „Takže někdo, kdo by chtěl dělat plakát?“ Já se přihlásila, a tak jsem měla na starosti plakát.

             Pokračování příště….

Stránku pro vás připravila Amča V.B.                                                                           

                                                                                                                                           

 

Deník parlamenťačky

denik
Pribehy_karty

 

Příběhy z karet

V minulém čísle Majáku jsme vás seznámili s karetní hrou DIXIT a byla to právě ona, kterou jsme měli v hodině češtiny.

Hráli jsme podle pravidel a hra nás moc bavila. Teď jsme ale dostali za úkol vzít 6 náhodných karet a vytvořit podle nich příběh.

Jednoduché to zrovna nebylo, ale snažili jsme se, co to šlo.

Ztracená duše

Žil byl jednou jeden generál Sou, kterému byla zlým králem žabákem Piem ukradena duše.

Ta byla uvězněna do kouzelného stromu. Generál Sou, byl velmi smutný a neměl chuť žít.

Když se o tom dozvěděla Markétka, rozhodla se, že duši Soua osvobodí.

Přeplavala sedmero řek, překonala sedmero hor, až došla ke kouzelnému stromu.

Tady se svým společníkem Noční Můrou tvrdě bojovali s vojsky zlého krále žabáka Pia, který proti nim poslal své bludičky.

Vypadalo to, že prohrají, ale naštěstí se tak nestalo. Bludičky byly poraženy a zlý král žabák zabit.

Markétka dlouho, dlouho hledala ztracenou duši, prosila strom o její vydání,

až se ji nakonec kouzelnému stromu nakonec zželelo a duši vydal. Když se vrátili, Markétka dala zpět Souovi jeho duši.

Tomu se vrátila ztracená radost a začal skákat štěstím. Všichni pak spolu žili v radosti a ve zdraví až do smrti.

Životní cesta

Byl podzimní větrný den. Vítr foukal více než obvykle a děti nemohly jít ven.

Janička a její mladší bratr se rozhodli, že se půjdou podívat na půdu domu.

 Jaké bylo jejich překvapení! Když tam totiž vešli, uviděli duchy, které vyvolali jejich předci.

Byli velcí, silní a měli červené oči.

Sourozenci dostali velký strach, ale nemuseli se bát, duchové nebyli zlí, jen jim řekli, že se stanou princem a princeznou země.

No, kdo by tomu věřil. Další den se počasí uklidnilo a tak si Janička s bratrem šli hrát s ostatními dětmi ven.

Děti si hrály s balónky, a když už je to přestalo bavit, šly si zaplavat mezi lekníny.

Bylo už pozdě, a proto se obě děti rozhodly jít opuštěnou cestou za svými rodiči, maminkou královnou a tatínkem králem.

 

Únik z vesnice

Kdysi dávno byla jedna poklidná vesnice, ve které byli všichni spokojení a šťastní. Jednoho dne se však v této vesničce začaly dít podivné věci.

Začali se tam objevovat zlí a velmi zákeřní obři, kteří měli v úmyslu vyvraždit celou vesnici tím, že všechny občany této malebné a poklidné vesnice pošlapou. Čaroděj, ochránce vesnice, se rozhodl vydat za kouzelným stromem pro pomoc. Ten mu řekl:“ Schovej všechny zvířata do bezpečí, do této krásné nádoby, která je teleportuje za oceán. Nedokážu ti říct kam, ale mým klíčovým slovem je bezpečí.“

Čaroděj souhlasil a vzkázal všem zvířátkům, aby vlezli do nádoby. Ta je teleportovala na loď, která je převezla přes oceán na Ostrov šneků, kde budou zachránění.

 

Já Prasátko

Já nevím, proč si všichni myslí, že prasátka jsou špinavá. No, jen si přiznejte, když se zašpiníte, každý vám řekne:“Fuj, ty jsi ale prase!“ Já takové ale nejsem.

Fakt. Popíšu vám svůj včerejší den. Ráno jsem se vzbudilo, a šlo jsem se okoupat, protože dbám o svou hygienu. Pak jsem dlouho hledělo do svého šatníku, abych si vybralo to správné oblečení. Šlo jsem si totiž pustit film o muži v bílém klobouku a pak jsem se vydalo do kostela. Ten leží v nedalekém městě.

A byl to opravdu zajímavý den. Když jsem se po cestě rozhlíželo po naší krásné krajině, uvidělo jsem na kraji lesa malého ježka, který se učil střílet z luku.

Zdají se vám pohádky zvláštní? Možná. Byla to souhra náhod spojená s naší fantazií, které se setkaly v daný okamžik s obrázkovými kartami, a vznikla tato dílka.

Stránku pro vás připravily Sája a Klára z 9.C.

 

A co po škole?

Ahoj,

tak, a je to tady. Jsme ve věku, kdy sami nevíme co se sebou a najednou stojíme na rozcestí.

Jedna etapa našeho života končí a je před námi něco úplně nového, neznámého.

Chce se po nás, ať něco uděláme se svými životy. Musíme se rozhodnout, co dál.

Někteří z nás už dávno vědí, co chtějí dělat, někteří si stále nejsou jistí a ostatní dali přihlášky podle rady rodičů.

Ale je to správné rozhodnutí? Kdybychom tak viděli do budoucnosti.

Vydaly jsme se na průzkum za našimi spolužáky a zeptaly se, jestli mají jasnou představu, co budou dělat po základní škole.

Je pár lidí, kteří ji mají. Budou veterináři, pracovníci ve zdravotnictví, ať už jako sestřičky nebo lékaři, učitelé, letušky, právníci, IT technici, návrhářky oblečení, nebo chtějí pracovat v hotelu či na letišti. Jiní si prodlužují svá studia na gymnáziích, která jsou jakousi přípravou na vysoké školy a pak se uvidí co dál. Ale nejen hlavou živ je člověk. Stejně důležití jsou a budou i ti, kteří nám budou schopni opravit auta, postavit domy, opravit věci v bytech. I takoví se mezi námi najdou.

Ať už se dostaneme tam nebo tam, držte nám palce, abychom si nakonec vybrali správně a dělali práci, která nás bude bavit.

Stránku připravily Karin a Zuzana.

A_co_po_skole

 

Luštíme zvířata

lustim_final

Řešení hry:

1-kos, 2-lev, 3-liška, 4-osel, 5-myš,

6-slepice, 7-pes, 8-rak, 9-kuře, 10-velbloud,

11-kráva, 12-tele, 13-kočka, 14-koza, 15-sup

bottom of page