V minulém čísle Majáku jsme vás seznámili s karetní hrou DIXIT a byla to právě ona, kterou jsme měli v hodině češtiny.

Hráli jsme podle pravidel a hra nás moc bavila. Teď jsme ale dostali za úkol vzít 6 náhodných karet a vytvořit podle nich příběh.

Jednoduché to zrovna nebylo, ale snažili jsme se, co to šlo.

​

Ztracená duše

Žil byl jednou jeden generál Sou, kterému byla zlým králem žabákem Piem ukradena duše.

Ta byla uvězněna do kouzelného stromu. Generál Sou, byl velmi smutný a neměl chuť žít.

Když se o tom dozvěděla Markétka, rozhodla se, že duši Soua osvobodí.

Přeplavala sedmero řek, překonala sedmero hor, až došla ke kouzelnému stromu.

Tady se svým společníkem Noční Můrou tvrdě bojovali s vojsky zlého krále žabáka Pia, který proti nim poslal své bludičky.

Vypadalo to, že prohrají, ale naštěstí se tak nestalo. Bludičky byly poraženy a zlý král žabák zabit.

Markétka dlouho, dlouho hledala ztracenou duši, prosila strom o její vydání,

až se ji nakonec kouzelnému stromu nakonec zželelo a duši vydal. Když se vrátili, Markétka dala zpět Souovi jeho duši.

Tomu se vrátila ztracená radost a začal skákat štěstím. Všichni pak spolu žili v radosti a ve zdraví až do smrti.

​

Životní cesta

Byl podzimní větrný den. Vítr foukal více než obvykle a děti nemohly jít ven.

Janička a její mladší bratr se rozhodli, že se půjdou podívat na půdu domu.

 Jaké bylo jejich překvapení! Když tam totiž vešli, uviděli duchy, které vyvolali jejich předci.

Byli velcí, silní a měli červené oči.

Sourozenci dostali velký strach, ale nemuseli se bát, duchové nebyli zlí, jen jim řekli, že se stanou princem a princeznou země.

No, kdo by tomu věřil. Další den se počasí uklidnilo a tak si Janička s bratrem šli hrát s ostatními dětmi ven.

Děti si hrály s balónky, a když už je to přestalo bavit, šly si zaplavat mezi lekníny.

Bylo už pozdě, a proto se obě děti rozhodly jít opuštěnou cestou za svými rodiči, maminkou královnou a tatínkem králem.

 

Únik z vesnice

Kdysi dávno byla jedna poklidná vesnice, ve které byli všichni spokojení a šťastní. Jednoho dne se však v této vesničce začaly dít podivné věci.

Začali se tam objevovat zlí a velmi zákeřní obři, kteří měli v úmyslu vyvraždit celou vesnici tím, že všechny občany této malebné a poklidné vesnice pošlapou. Čaroděj, ochránce vesnice, se rozhodl vydat za kouzelným stromem pro pomoc. Ten mu řekl:“ Schovej všechny zvířata do bezpečí, do této krásné nádoby, která je teleportuje za oceán. Nedokážu ti říct kam, ale mým klíčovým slovem je bezpečí.“

Čaroděj souhlasil a vzkázal všem zvířátkům, aby vlezli do nádoby. Ta je teleportovala na loď, která je převezla přes oceán na Ostrov šneků, kde budou zachránění.

 

Já Prasátko

Já nevím, proč si všichni myslí, že prasátka jsou špinavá. No, jen si přiznejte, když se zašpiníte, každý vám řekne:“Fuj, ty jsi ale prase!“ Já takové ale nejsem.

Fakt. Popíšu vám svůj včerejší den. Ráno jsem se vzbudilo, a šlo jsem se okoupat, protože dbám o svou hygienu. Pak jsem dlouho hledělo do svého šatníku, abych si vybralo to správné oblečení. Šlo jsem si totiž pustit film o muži v bílém klobouku a pak jsem se vydalo do kostela. Ten leží v nedalekém městě.

A byl to opravdu zajímavý den. Když jsem se po cestě rozhlíželo po naší krásné krajině, uvidělo jsem na kraji lesa malého ježka, který se učil střílet z luku.

Zdají se vám pohádky zvláštní? Možná. Byla to souhra náhod spojená s naší fantazií, které se setkaly v daný okamžik s obrázkovými kartami, a vznikla tato dílka.

​

Stránku pro vás připravily Sája a Klára z 9.C.

​